Hrad Lipnice nad Sázavou | Petr Pechač

Vdrsném a divokém kraji, v zemi starých neprostupných lesů, byl počátkem 14. století založen jeden z mnoha českých hradů, sice ne královský, ale královským se svou mohutností podobající, pýcha mocných Ronovců - Lipnice. Před téměř sedmi sty léty byl vystavěn na skalnaté vyvýšenině mezi dvěma kopci, aby jako strážný hlídal celé širé okolí, město Brod s jeho stříbrnými doly a kupecké stezky, které se proplétaly tímto krajem řeky Sázavy na rozhraní Království českého a Markrabství moravského.

Lipnický hrad byl založen kolem r.1310, jednou z větví starobylého českého rodu Ronovců - Lichtenburky. Raimund z Lichtenburka vlastnil nedaleké horní město Německý Brod, které skýtalo dostatek prostředků pro stavbu potřebného sídelního hradu. Vůbec první přímá zmínka o hradě Lipnici se objevuje r.1314, kdy je zmiňován purkrabí Bernard a v roce 1316 Jindřich z Lichtenburka, spolu s dalšími českými pány a jejich osmi hrady, Lipnici zastavil mladičkému českému králi Janu Lucemburskému za svého příbuzného Jindřicha z Lipé, který byl držen pod zámkem hradu Týřova. V r.1319 se hrad nakrátko dostal do královských rukou a král Jan jej postoupil Jindřichovi z Lipé v úhradu za Žitavsko. Lipnice se tak dostala do rukou nejpřednějšího velmože v zemi, který v té době sloužil již pod pátým králem a jehož rod se významem vyrovnal i cizím knížecím rodům. Po Jindřichově smrti v r. 1329 se vlády nad panstvím ujali jeho synové, kteří v r.1335 na Lipnici hostili samotného krále Jana se synem Karlem. Karel IV. později hrad získal a 9. listopadu1370 udělil městečku Lipnici městská práva a výslovně pak přiznává měšťanům právo "pivo vařiti a na věčné časy prodávati". Jak píše kronikář: "Tato listina kdysi bývala nejstarším a nejvzácnějším privilegiem Archivu lipnického a zároveň velice milou vzpomínkou na pečlivého Otce vlasti, který při velké své starosti přece ani na truňk svých milých poddaných nezapomněl." Roku 1376 zastavil král Lipnici pánům z Kunštátu a ti ji r.1379 prodali Vítkovi z Landštejna.

Král Václav IV. přenechal Landštejnům lipnické panství dědičně. Vítkův syn Vilém založil při hradní kapli kolegiátní kapitulu a pod hradem vysadil osadu Vilémovec, která dodnes nese jeho jméno. Po smrti Vilémově zdědila lipnické panství jeho dcera Kateřina, která jej přinesla věnem Čeňkovi z Varntenberka. Čeněk, nejvyšší purkrabí města pražského a horlivý zastánce mistra Jana Husa, v roce 1415 iniciuje stížný dopis české šlechty Kostnickému koncilu na protest proti upálení Mistra Jana. 6. března 1417 pan z Vartenberka zajal pražského světícího biskupa Heřmana Nikopolského a pod pohrůžkou násilí jej donutil v lipnické kapli vysvětit dvacet husitských kněží. Tato událost později nabyla na významu a o sv.Duchu roku 1482 opět světil na Lipnici kněze protestantský biskup Augustin Sankturienský. Po smrti Čeňkově připadla Lipnice Oldřichovi z Rožmberka.

Opravdovým vládcem nad Lipnicí se však stal hejtman Táborské jednoty a lipnický purkrabí Jan Smil z Křemže. Oldřich mu nejprve ustoupil a potvrdil mu jeho práva na lipnické panství, ale r.1436 Smila zajal a přichystal mu krutou smrt v hladomorně českokrumlovského hradu. Poté se Lipnice dostala do rukou jiného husitského hejtmana, Mikuláše Trčky z Lípy. Hrad se tak stal centrem panství jednoho z nejvýznamnějších českých protestantských rodů. Mikulášův syn Burian se proslavil již za husitských válek a později byl věrným straníkem a rádcem krále Jiřího z Poděbrad. V té době také vzrostl pevnostní význam hradu Lipnice jako obranného centra proti nájezdům Jiříkových odpůrců, vedených Zdeňkem ze Šternberka usazeným v nedaleké Jihlavě. Burian II. Trčka z Lípy, syn Burianův, zastával funkci královského podkomořího a za jeho vlády prožil rod Trčků další vzestup. Byl to právě on a jeho syn Jan, kdo Lipnici na počátku 16.století velkoryse přestavěl do podoby pozdně gotické hradní residence.

Panství zůstalo v rukou rodu až do r.1561, kdy jej kupil František hrabě z Thurnu. Thurnové hrad výrazně renesančně upravili. Na Lipnici se narodil a dětství prožil známý generál stavovského vojska Matyáš Thurn. Roku 1693 panství získal Jan Rudolf Trčka z Lípy a hrad se tak vrátil do rukou původních pánů. Počátek 17.století byl dobou tragického stavovského povstání, které zapříčinilo konec samostatného Českého království a začátek Třicetileté války. Trčkové, jeden z nejpřednějších protestantských rodů v zemi, se do povstání překvapivě nijak aktivně nezapojili a později dokonce přestoupili na katolickou víru. Syn Jana Rudolfa, Adam Erdman Trčka, spojil svoji kariéru s největším českým vojevůdcem třicetileté války, Albrechtem z Valdštejna a stal se nejen jeho generálem, ale i švagrem. Spolu se svým velitelem byl roku 1634 zavražděn v Chebu na popud císaře Ferdinanda II. Habsburského. Jan Rudolf Trčka zemřel nedlouho po svém synovi 29.září 1634 a s ním zašla i sláva rodu Trčků. Trčkovský majetek, v té době jeden z největších v zemi, byl zabaven a rozdán cizincům bojujícím v habsburské armádě.

Hrad Lipnici takto získal roku 1636 burgundský šlechtic Matouš Vernier de Rougemont. Roku 1645 obsadila hrad švédská posádka a ta tropila takové škody v okolí, že v r.1646 Lipnici oblehla císařská armáda a po čtyřtýdeních bojích hrad dobyla. Hrad ani městečko se z rány jim uštědřené Třicetiletou válkou, už nikdy zcela nevzpamatovaly. Vernierové se sice ještě snažili panství pozvednout (barokní úprava hradní kaple, městského kostela a zvonice), ale všechna snaha nakonec utonula v dluzích a v rukou svobodných pánů z Haymerle. Úpadek malého provinčního panství nezastavili ani jeho další majitelé, kterými byli v 18. a 19.století Palmové a Trauttsmandorffové. Hrad sloužil v té době pouze jako sídlo správy panského velkostatku. Byly zde kanceláře, několik bytů a sklady.

V neděli 19.září 1869 postihl Lipnici katastrofický požár, jemuž podlehl nejen celý hrad, ale i většina městečka. Lidé z širého kraje se dívali na ohnivý chochol, který plál v místě odkud celá staletí shlížel hrdý lipnický hrad. Vyhořelá zřícenina pak zůstala opuštěná až do r.1913, kdy začala záchrana a obnova hradu. Byl založen Sbor na záchranu hradu Lipnice a roku 1924 koupil hrad za 100,-Kč Klub československých turistů. KČT zajistil zříceninu a otevřel hradní muzeum. Záchranné práce pokračovaly do roku 1953, kdy se hrad stal státním majetkem. V 70. a 80.letech 20.století prošla Lipnice částečnou rekonstrukcí jejíž výsledky jsou odbornou veřejností vnímány rozporuplně. V současnosti je hrad péčí státu a prostřednictvím Národního památkového ústavu v Telči citlivě konzervován a po korekcích některých rekonstrukčních zásahů z minulého století je dále zpřístupňován.

Zdroj: http://www.hrad-lipnice.eu/