Katedrála Petrov | Petr Pechač

Nikdo z Brňanů si asi nedovede představit siluetu města bez katedrály na Petrově s dvojicí věží. Ty se však nad Brnem tyčí teprve jedno století. Dělníci je postavili v letech 1904 až 1905 podle návrhu architekta Augusta Kirsteina, který uspěl v architektonické soutěži, vypsané o čtyři roky dříve. Přestavbu katedrály završilo nahrazení barokního průčelí dómu, které nahradila neogotická fasáda. Tu mohou návštěvníci obdivovat dodnes.

Druhá polovina devatenáctého století byla ve znamení obrody katolické církve. Ta se vzpamatovala z ran, které jí na konci osmnáctého století uštědřilo osvícenství. Po revolučním roce 1848 se stala opěrným sloupem rakouské monarchie. Výrazem triumfu a odkazem k tradici bylo dokončování právě středověkých katedrál.

„ Na výšinách nad uherskými, chorvatskými, rakouskými, haličskými a také českými a moravskými městy se jako analogie ke vzedmuté vlně katolického triumfalismu zvedaly nově dostavované věže katedrál,“ charakterizuje druhou půli devatenáctého století historik umění Pavel Zatloukal v knize Příběhy dlouhého století.

Silueta Petrova mohla ale vypadat zcela jinak. Původní návrhy počítaly pouze s jednou věží. První z nich vypracoval Robert Onderka už v roce 1878. Biskup František S. Bauer oslovil pro rekonstrukci chrámu profesora brněnské techniky Augusta Prokopa, který už pro biskupství vytvořil novostavbu kaple v biskupově domě. I on navrhoval dostavbu jediné věže. Představitelé kapituly prosazovali po vzoru francouzských dómů věže dvě. Prokop tedy upravil chrámový presbytář a prosadil asanaci domů v blízkosti chrámu.

Jedním ze zbouraných domů byla i proslulá kapitulní hospoda "U fajfky" také nazývaná „U velké dýmky.“ Tak jako v mnoha jiných případech nezmizela zcela, pod zemí zůstaly zachovány sklepy budovy. „ Původně sloužily potřebám hostince,“ uvedl autor knihy Brněnské podzemí Aleš Svoboda. Dnes se skrývají pod travnatou plochou vedle schodiště spojující prostranství u chrámu s Petrskou ulicí.

Petrov nebyl jediným brněnským chrámem, který církev nechala přestavět, aby se více podobal tehdejším představám o gotice. Už dříve jej předešel svatojakubský chrám a starobrněnský kostel Nanebevzetí P. Marie . Změněná silueta Petrova se však stala novým symbolem města. Ostatně je to stavba, která je ze všech brněnských zpodobněna nejčastěji. Už proto, že je vyražena na každé desetikorunové minci.

A ještě něco k historii katedrály: Petrov stojí v místech předpokládaného původního brněnského hradu s hradní kaplí z 11. a 12. století. Po záníku hradu byla samostatná románská bazilika přestavěna ve 13. století na gotický chrám. Chrám byl upravován v 15. a 16. století a barokizován Mořicem Grimmem v 18. století (Grimm i Kirstein též pracovali na úpravách nejstarší stavby dosud sloužící svému účelu v Brně, na kostele sv. Jiljí v městské části Komárov. )

Současná novogotická úprava je z přelomu 19. a 20. století. Od roku 1777 je kostel sv. Petra a Pavla sídlem brněnského biskupství. V areálu katedrály sv. Petra a Pavla se nacházejí 4 sochy a 2 kříže. V katedrále se nalézá velice krásná socha madony s dítětem ze 13. století.

Petrovská katedrála je také známa tím, že její zvony vyzvání poledne už v jedenáct; podle pověsti se tímto trikem Brno ubránilo dobytí švédskými vojsky za třicetileté války, když si Švédové dali za úkol dobýt Brno do pravého poledne, a jistě by se jim to také při výrazné početní přesile povedlo, nebýt pohotového zvoníka.

Zdroj: http://mojebrno.wz.cz/