Jmenuji se Romana Šlapáková a má přezdívka je Vallie. Žiji v malé vesničce nedaleko Brna. Narodila jsem se v roce 1989. Mám za sebou celou základní školu a střední odborné učiliště. Jsem vyučená fotografka. Moje výtvory si můžete prohlídnout na tomto webu. Kromě focení mě baví psaní povídek, nejčastěji fantasy. A jaká jsem? Myslím, že mě dost dobře vystihuje text jednoho horoskopu pro moje znamení:
"Velmi zvláštním a psychologicky jistě zajímavým znamením jsou Blíženci. Podvojná a jaksi rozštěpená povaha je neoddělitelným rysem znamení Blíženců. Případy rozpolcených osobností jsou sice velmi vzácné, ale v protikladech si mysl Blíženců přímo libuje. Dá se u nich vypozorovat zajímavý vzorec chování - Blíženci vzplanou a hned ochladnou, aby mohli znovu vzplát. Často si to neuvědomují, ale ničí tím hlavně sebe. Nervy máme přece jen jedny ! Pokud se vyskytnou problémy, může vlídnost rázem vystřídat nedůvěra. Nejednou se z nich stávají pesimisté a skeptici. Nejvíc by si Blíženci měli hlídat a vážit to, čeho dosáhli. Každý úspěch si totiž představují jako stavbu postupujíce ke stále vyšším a vyšším poschodím, snadno by mohli přehlédnout překážky, které jejich naděje zbortí. Zůstanou jen rozvaliny."
Jmenuji se Lukáš Tichánek, narodil jsem se na podzim roku 1984. Fotografii se věnuji od roku 2000, kdy jsem experimentoval s kinofilmem a vlastní fotokomorou. Tyto pokusy nedopadly podle mých představ a fotokomora včetně kinofilmu upadla v zapomění. Pokud si dobře vzpomínám tak můj první digitál byl Mustek G-smart Mini2, což byl na svou dobu opravdu unikátní kousek. Měl rozměry kreditní karty a výsledné "fotografie" byly prakticky nepoužitelné. Následovala investice do " falešné zrcadlovky " Minolta Z1. To už byla jiná káva, ale postupem času mi už i Minolta byla " malá ". Pak přišla menší pauza a pořídil jsem si pouze malý digi kompakt Panasonic FX-03.
Po této etapě přišla konečně éra pravých zrcadel a v roce 2007 jsem si pořídil Nikon D80 který se mnou byl necelé 2 roky. V roce 2009 jsem provedl výměnu za Nikon D90, který mám dodnes a jsem s ním více než spokojen.
V současné době se věnuji převážně portrétní fotografii, ale rozhodně se nebráním ani ostatním žánrům.
Aktivněji fotografuji od léta 2009, kdy jsem si pořídila digitální zrcadlovku Nikon D60, kterou fotím dodnes. Nejraději fotím sama někde v přírodě, ale tu a tam zkouším i jiné motivy, jak můžete vidět v mojí fotogalerii.
Tento web vzhledem k mým malým zkušenostem nemá ambice někoho ohromit, jen ukázat, těm kteří o to stojí, jak se dívám na svět právě já.
Začal jsem fotografovat 12.10.2005 fotoaparátem Konica Minolta Z10, postupem času přecházím na Panasonic DMC-FZ20 a končím u současné zrcadlovky CANON EOS 400D.
Velkou zálibu nacházím ve focení koncertů a u toho také převážně zůstávám. Nyní jsem převážně fotograf pro metalový magazín ABYSSzine.
Fotografie přírody a různých koutů světa
Reportážní fotograf
Jan Šibík podnikl od roku 1985 přes dvě stě cest do všech koutů světa. Fotografoval konec komunismu v Evropě, pád berlínské zdi, sametovou revoluci v Československu i krvavý zánik Ceauceskova režimu v Rumunsku.
Byl svědkem masakrů v Sieře Leone a Libérii, hladomoru v Súdánu, Somálsku a Etiopii. Zažil následky zemětřesení v Arménii i Turecku, exodus iráckých Kurdů do Íránu. Zaznamenal války v Afghánistánu, Chorvatsku, Bosně, Kosovu, v gruzínské Abcházii, Čečensku, ázerbájdžánském Náhorním Karabachu, Jihoafrické republice a Iráku. Genocidu ve Rwandě, uprchlické tábory v Tanzanii, Súdánu, Haiti, Angole a Somálsku.
Opakovaně pracoval také na Kubě. V posledních letech se Jan Šibík zaměřil na konflikt v Palestině. Během celého roku 2004 fotil epidemii AIDS na Ukrajině. V roce 2005 zaznamenal děsivé následky přívalové vlny na Srí Lance, bizarní poměry v komunistické Severní Koreji, pohřeb papeže Jana Pavla II. ve Vatikánu i Jásira Arafáta v Ramalláhu, odchod izraelských osadníků z pásma Gazy a následky hurikánu Katrina v New Orleansu.
V roce 2007 se vrátil do Severní Korey, nafotil HIV pozitivní prostitutky v největším africkém slumu v Kibeře. V Sieře Leone nafotografoval v diamantových dolech práci novodobých otroku a na periferii kambodžského hlavního města Phnompenhu život lidí, kteří třídí odpad na největší skládce.
V roce 2008 zaznamenal v indickém městě Kalkatě poslední pozůstatek britského kolonialistu: práci rikšů, kdy lidé běhají z lidmi. Vrátil se do Jihoafrické republiky fotografovat epidemii AIDS. Dále fotografoval americkou armádu v Iráku. V roce 2009 byl v Iránu, fotografoval oslavy zvolení prvního černošského prezidenta Baracka Obamy v Harlemu a zaznamenal následky prasečí chřipky v Mexiko City a ukrajinském Lvovu. V lednu 2010 vyfotografoval následky ničivého zemětřesení na Haiti.
Krásný koňský svět. Projděte se se mnou, světem fotek koní v ČR a SK.
Snímky zvířat a přírody celého světa
Žije v Chomutově, kde do roku 2005 pracoval ve vedení Podkrušnohorském zooparku.
Fotografuje od r. 1974, od r. 1978 se specializuje na snímky naší fauny. V roce 1996 byl zvolen prezidentem Klubu fotografů přírody při Českomoravské myslivecké jednotě v Praze, od roku 2005 pracuje jako volný fotograf.
Je členem mezinárodní fotografické skupiny SHAPE, která fotograficky mapuje karibské ostrovy Nizozemských Antil.
V roce 2007 vydal v nakladatelství Zoner Press úspěšnou knihu FOTOLOVY - naučte se fotografovat dobře zvířata v přírodě, která vyšla v ČR a v roce 2008 i v Polsku.
Svoje snímky publikuje v mnoha oborných i populárně naučných časopisech. Dále pak v knihách, stolních a nástěnných kalendářích, na pohlednicích, plakátech, v propagačních
materiálech, atd.
K 1.květnu 2009 měl za sebou účast na 85 výstavách, z toho bylo 20 výstav autorských. Vedle dalších cen z fotografických soutěží získal v roce 2004 Uměleckou cenu ČMMJ.
Na soutěžích Czech Press Photo získal v kategorii Příroda a životní prostředí postupně třetí, druhou i první cenu. V roce 2006 získal 1.cenu v mezinárodní soutěži IFWP v kategorii Příběh.
V archivu má více než 100.000 snímků savců, ptáků, obojživelníků, plazů i krajin.
Při fotografických cestách navštívil Aljašku, Anglii, Belgii, Bělorusko, Bonaire, Botswanu, Colorado, Dánsko, Egypt, Francii, Kamčatku, Keňu, Litvu, Maďarsko, Malawi, Maroko, Moldávii, Montanu, Namibii, Norsko, Polsko, Rumunsko, Skotsko, Slovensko, Saint Eustatius, St. Marten, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko,Tanzánii, Ukrajinu, Wyoming, Zanzibar, Zambii a Zimbabwe.
Fotograf divoké přírody
Fotografovat začal v souvislosti s cestováním, dnes už o sobě říká, že naopak cestuje kvůli fotografování.
Procestoval řadu zemí Afriky, Evropy, Asie Ameriky a také ostrovy Francouzské Polynésie. Mezi jeho oblíbené destinace patří zejména Keňa, Tanzanie a Botswana, ale zaujalo jej například také fotografování na Floridě nebo na Aljašce.
Pravidelně publikuje v celé řadě cestopisných a fotografických magazínů u nás i v zahraničí.
Trvale spolupracuje například s magazíny Lidé a země, Koktejl nebo Photo life. Ze zahraničních titulů lze zmínit například BBC Wildlife Magazine a jeho snímky se objevily i v dalších prestižních médiích napříč různými kontinenty. Za všechny lze jmenovat např. listy Daily Telegraph, The Sun, Daily News, The Guardian, New York Times, Le Figaro nebo Stern.
Jako autor spolupracuje s britskou mediální bankou Barcroft Media, která působí v 52 zemích po celém světě. Jeho unikátní snímky zachycující souboj hrošího stáda s krokodýlem byly zařazeny do knižní ročenky Ripley´s Believe it or Not.
Je držitelem ocenění v rámci novinářské soutěže Czech Press Photo. S tvorbou Václava Šilhy se mohou pravidelně setkávat i návštěvníci různých fotografických výstav. Věnuje se také přednáškové činnosti.
Václav Šilha úzce spolupracuje s cestovní kanceláří African Way www.africanway.cz, kde působí jako odborný průvodce v rámci specializovaných fotografických safari v Africe ( např. Keňa, Namíbie, Botswana) a v Americe (Aljaška).
Je jedním z realizátorů česko-slovenského fotografického a filmového projektu LAGA 09, který od srpna do října 2009 probíhal v keňské rezervaci Masai Mara.
Je spoluautorem výpravné fotografické knihy „Divoká planeta“, která vyšla na podzim roku 2008. V současné době se podílí na tvorbě dokumentárního filmu o expedici LAGA 09 a pracuje na dalších dvou knižních projektech, které vyjdou v letech 2010 a 2011.
Jmenuji se Jiří Veselý, narozen 1972, žiji v Jihlavě a fotografování se věnuji (nepočítám-li dětské pokusy s kinofilmovým ruským aparátem Vilia) asi od roku 2002 a digitálně od roku 2004.
Tehdy to byl malý digitální kompakt SONY DSC P-52, později jsem zakoupil druhý kompakt SONY DSC -V3, později EVF-ku SONY DSC H-9, pak přišla EVF-ka SONY DSC R-1, která už měla čip velikosti zrcadlovky a někdy na jaře 2008 jsem si konečně pořídil zrcadlovku OLYMPUS E-510. Následně pak začátkem roku 2010 další zrcadlovku Olympus E-520. Fotografuji prakticky všechny žánry, ale nejlépe se cítím při fotoreportáži.
Asi nejvíce fotím metalové a rockové koncerty a v této disciplíně mám již bohaté zkušenosti. Někdy od května 2005 do konce roku 2008 jsem tyto fotografie publikoval na serveru www.xichty.cz pod nickem Sorrowdy a pod tímtéž nickem nyní publikuji od začátku roku 2009 reportáže z koncertů na serveru www.photomusic.cz.
Zde na tomto webu najdete fotografie, které jsou myslím typické pro mou tvorbu a můj styl.
