Zámek Průhonice | Petr Pechač

Průhonický zámek v dnešní podobě je výsledkem řady přestaveb původně středověkého gotického hrádku, zbudovaného na skalnatém ostrohu nad potokem Botič. Hrádek byl vystavěn v sousedství románského panského sídla, z něhož se dodnes dochoval pouze románský kostelík Narození Panny Marie. První písemné zprávy o vlastnících Průhonic pocházejí ze 70. let 13. století. Postupně se zde střídá celá řada majitelů, ke konci 18. století Průhonice jako panské sídlo upadaly – zámecký celek sloužil převážně k hospodářským účelům. Rozsáhlou přestavbu průhonického zámku v klasicistním slohu s navrácením jeho sídelní funkce zahajuje po roce 1800 nový majitel Jan Nepomuk hrabě Nostic-Rieneck. V držení Nostic-Rienecků zůstávají Průhonice po celé 19. století. Jedinou dědičkou panství se stává Marie Antonie Gabriela. Jejím sňatkem s Arnoštem Emanuelem hrabětem Silva-Taroucou v roce 1885 začíná nová epocha v historii Průhonic. Hrabě Silva Tarouca nechává přestavět zámek ve stylu české novorenesance, v okolí zámku zakládá park.

Románský kostelík Narození Panny Marie je nejstarší památkou průhonického zámeckého areálu. Byl postaven zároveň s tvrzí a byl vysvěcen v roce 1187 pražským biskupem Jindřichem Břetislavem, synovcem krále Vladislava. Při pozdější přestavbě byla zbourána románská apsida a kaple prodloužena o gotickou přístavbu. V roce 1890 byly na stěnách objeveny gotické lineární fresky z 1. pol. 14 století.

Průhonický park je zařazen do seznamu kulturních památek I. kategorie a do soupisu historických zahrad, vydaného mezinárodní organizací ICOMOS.

Zdroj: http://www.pruhonice-obec.cz